THS

Ilustrační fotografie z THS 2006 pořídili Tsuna & JAn.

Motto: Warum nicht Eva?

Autor tohoto blogu v pozici jemu vlastní.

Naposledy jsem zde psal o jistých problémech, díky kterým mi už nezbývá tolik času na můj švarný blog. Ne že by ony problémy byly snad definitivně vyřešeny, ne že bych snad měl více času, ale pracuje se na tom. Dnem i nocí. Největší psycho nápory ustoupily, částečně zřejmě pod vlivem letních veder. Řeknu vám, nenávidím zimu. (Pokud musím pracovat - jinak mi vůbec nevadí. Bohužel, pracovat musím.) A miluju letní noci. K večeru vylézám ze stínu a jdu na věc. Jdu žít můj život (rozuměj = nejlépe někde chlastat a očumovat holčičky).
Dá-li Bůh, příští rok o tomto čase vezmu sebou do hospody u hřbitova, kde se to večer hemží krásnými dívkami, i mého přítele Obituse. Neb jako registrovaní heterosexuálové si to můžeme dovolit. Naštěstí naše ženské protějšky mají pro tyto chlapské slabosti pochopení. Jsou to tolerantní, inteligentní a morálně silné ženy, které dobře vědí, co je pro opravdové a normální chlapy dobré. Ostatně, myslím, že to dobře věděl i Ježíš.

Horror freak Cordell odpočívá po noci strávené v obilí.

Takže se takhle pomalu dostávám k meritu věci a jádru pudla, zkrátka k události, v jejímž rámci se budeme možná jednou s Obitusem věnovat i věcem výše naznačeným.
O co jde? Jde o THS. Čtvrtý ročník této legendami opředené akce se (pokud vše klapne) bude totiž konat v rodném kraji autora tohoto blogu. Ano, tentokrát snad již využijeme služeb hájenky ležící na okraji václavovických lesů, poblíž hlavní cesty na Frýdek. Snad budou myslivci k této akci dostatečně vstřícní.

Tsunami_X a Obitus. V popředí láhev Wutyho moči.

Ono by se tam konalo už i letošní THS. Bohužel, na jediný termín, ve kterém se mohli zúčastnit všichni zainteresovaní, byla již v lednu (kdy jsem o tom s myslivci vyjednával) naplánována svatba. Přeji tomu mladému páru hodně štěstí ve společném životě atd, a jenom doufám, že příští rok v tuto dobu se zrovna nikdo z místních do ženění nepohrne.

Kordus v kómatu.

Nuže, nyní už víme, proč se letošní THS konalo již potřetí v supově „chaloupce“, kdesi v chráněné krajinné oblasti Českého Švýcarska. Tento ročník byl ovšem v jistém smyslu zlomový. Abychom pochopili proč, musíme se vrátit pár let do minulosti.
Popíšu vám nyní stručně historii této akce, a v rámci téhož si prosvištíme i story o tom, jak jsem se seznámil s Obitusem, proč THS souvisí s diskuzním fórem Taverna na serveru Fantasy-Scifi.net, a co mají vlastně s horrorem společného elfí bojovníci.

Dr.Cabal vyráží do hospody.

Na počátku tohoto století jsem se poprvé připojil k internetu. Pod dojmem z filmu Pán prstenů jsem pak hledal stránky, kde se o tomhle filmu mluví. Tehdy poprvé jsem narazil na Fantasy-Scifi.net, kde jsem napsal svou recenzi na tenhle fantasy kousek. Časem jsem zjistil, že ty stránky obsahujou i diskuzní fórum (Taverna), a jelikož jsem vždy toužil na netu komunikovat o horroru, usoudil jsem, že tady bych se mohl uchytit. Vždyť horror je kromě fantasy a SF jedním ze tří základních kamenů fantastiky. Bylo ovšem zpočátku dost těžké, prosadit si tam vůbec místnost se zaměřením na náš vznešený žánr. Po delším úsilí se zadařilo, a v březnu 2003 vznikla místnost, nazvaná zcela jednoznačně: HORROR.

Sadako nepřijela, a tak za ní občas zaskočila Elwin.

Zpočátku tam diskuze poněkud vázla (přece jen jsem místní fantasáky trochu přecenil), ale ti vnímavější (Kordus, Elwin, Louda) se časem docela chytili. Pak se přidala ještě Maedhros, a bylo zase tochu líp. Rozhodující zlom nastal, když na Tavernu zavítal Obitus. Od té doby Horror na Taverně jen vzkvétal. Jak došlo k tomu, že jedna z českých špiček objevila Tavernu?
Bylo to v létě 2003. Debata v Horror byla na mrtvém bodě, tak jsem tam pro oživení hodil můj komentář k tehdy docela zapomenutému, a dnes již mnoha mladými šťastně znovuobjevenému italskému filmu DEMONI (1985), k němuž se na HCR ještě určitě vrátím. Ale teď jeďme dál. Obitus tehdy shodou okolností vyhledával přes Google informace o tomto díle na českém internetu. A první, co mu to vyhodilo, byl právě můj článek na Taverně. The rest is history, muhehe....

Momentka z hospody: V popředí Wuty, u okna Obitus, zády zřejmě Cabal, pod obrazem DaViD´82.

Společně s Obitusem jsme pak místnost Horror vedli k jejímu dalšímu rozkvětu. V létě 2004 pak došlo ke konání prvního THS. Tehdy ještě tato zkratka znamenala Taverní Horrorový Sraz. Člověk, který prvně přišel s návrhem uspořádat tuto akci, patřil mezi statečné vikingské a elfské bojovníky, kteří se oděni v prostěradlech a s dřevěnými meči v rukou tak rádi prohánějí po lesích. Člověk, který nabídl prostory ke konání akce, byl zase mladým taverním zbrojnošem. Prakticky jedinými lidmi, nedotčenými LARPy, Dračím doupětem a nekonečnými fantasy bestsellery, tam byli Obitus, já a rapper Wuty z Ústí – dobrý to Obitusův hospodský přítel. (Liberecké komando pod vedením Mr.Hlada, které se zdrželo jen noc a den nebudu protentokrát započítávat.) Byli jsme trochu v opozici, a u otatních - tzv. čajíčkářů - jsme vzbuzovali mírný údiv naší neutuchající chutí na pivo. Přesto se akce velice vydařila. Přece jenom, viděli jsme se poprvé, poprvé jsme s Obitusem vypili a pokecali v reálu (i když v pití mi byl přece jen zdatnějším sparringpartnerem Wuty, neboť Obitus zde měl na práci i některé záležitosti, jež tématicky zrovna nespadají do sfér zájmů tohoto blogu).

Tohle je Wuty. Žádné dobré věci z přírody mu nejsou cizí.

Filmy se hodně líbily. Vydatně se čerpalo z toho nejlepšího v žánru (např. Noční můry z Elm Street 1 a 3), a nechyběli samozřejmě Démoni, kterým vděčím za mnohé – viz. výše. Navíc pecky jako Dead End či Haute Tension byly tehdy ještě hodně čerstvé.
Majitel chajdy, kde se vše konalo (nebo spíš syn majitelů), mladý pán Sup, tehdy kromě pojídání hlávkového zelí, oplýval nadšením a jevil sklony o všem diskutovat a rozebírat každý detail v (tehdy také poměrně čerstvém) Cabin Fever. Případně nás dokázal vzbudit z alkoholického spánku dotazem, co měla znamenat ta hlava na začátku Haute Tension.

Tohle je Wutyho noční můra: Andílek.

Rok se sešel s rokem, přišlo léto, a na druhém ročníku už se objevili takoví horrormani jako dr.Cabal či JAn. Zato odpadli někteří fantazáci. Jenže našemu Supovi mezitím ukrutnou měrou narostl hřebínek, a začal se cítit jako pán celé akce (Pán horrorů?). Už před druhým THS si kladl nesmyslné podmínky, dával najevo, že bez něj to nepůjde, a vůbec si to patřičně užíval. Před letošním ročníkem dokonce zakázal přijet Mr.Hladovi, s tím, že prý pro něj už není místo. I když se Hlad nabízel, že bude klidně spát třeba na zahradě, neměl šanci. Přímo na THS 2006 využíval Sup (který se ze své chaloupky nehnul na krok) našich častých pobytů v hospodě, svévolně si upravoval stanovený program filmů podle své momentální nálady, (takový Omen 3 musel být vskutku zážiteček, o který jsem zůstal milerád ochuzen), a některé filmy viděl dokonce jenom on sám. Vztahy mezi ním a pravověrnými horrormany se během THS3 vyhrotily natolik, že se ukázalo nadále nemožné pokračovat v této podivné symbióze.

JAn, který na THS nezamhouřil oka.

Nicméně, tím jsme si nenechali akci nijak zkazit, a pořádně si užili zejména hodpodských debat, a nočního života. Dokonce se podařilo prosadit i promítání několika hodnotných filmů (např. Deliverance, Donnie Darko, Audition, Henry: Portrait of a Serial Killer).
Pro THS 4 už jsou vyhraženy některé tituly, které letos měly jít, ale nešly. Bude to např. vynikající, Cabalem objevený španělský snímek Den bestie (mám rok na to, abych konečně dodělal české titulky, které byly již téměř hotovy, ale těsně před THS jsem o ně nešťastnou náhodou přišel), božský Poltergeist a další.
Věřím, že na THS - nyní již Tradiční Horrorový Sraz (povšimněte si malé změny v názvu, která vstoupí v platnost již od příštího roku) v červenci 2007 dorazí co nejvíce našinců. Hlavně to všechno bude konečně zcela v naší režii, takže se už nebudeme muset přizpůsobovat nesmyslným požadavkům některých čajíčkářů, schopných vás přesvědčovat, že je třeba umýt jejich nádobí, i když jste přitom celou dobu jedli po hospodách. Taky si už lépe ohlídáme kvalitu pouštěných filmů, a znít bude samozřejmě jenom ten nejvýživnější rock’n’roll.
A možná přijde i Sadako...

JAn se vrací domů.

Epilog: Veno... - Horyno?

- Musíme jít. Les volá.