Hank

"Stát se alkoholikem, to není jen tak. K tomu se člověk musí tvrdě dopracovat." Charles Bukowski

Když má tenhle blog v názvu slovo chlast, možná by většina čekala, že tady o chlastu budu psát trochu více než doposud. Nebojte se, na to taky dojde. I když, psát o chlastu... Alkohol je tady hlavně proto, aby se konzumoval. On totiž stejně málokdo uměl o chlastu psát tak jako tady tenhle maník:

A nejen o chlastu. Málokdo před ním psal o životě tak dobře a bez servítků. Málokdo tak přesně popsal zoufalství jedince, drceného bezohlednou mašinérií systému. A skoro nikdo nedokázal vystihnout hrůzu tupé manuální práce tak jako on.

Charles Bukowski pojmenovával věci pravými jmény. Nechával o tom často vyprávět své literární alter ego, Henryho Chinaskiho, dělňase, smolaře, opilce a (po většinu času) nedoceněného spisovatele.

Bukowski (stejně jako Chinaski) dokázal se svým psaním prorazit až v pozdním věku. Dočkal se uznání kritiky a fanoušků po celém světě, a nakonec se dostal až do učebnic.

Zcela zaslouženě.

Například tyhle povídky stojí rozhodně za to:

Těžké časy a Všechny řitě světa (dvě nejlepší Bukowského povídkové sbírky) vydalo nakladatelství Pragma, které má u nás na tvorbu tohohle chlápka monopol. První jmenovaná knížka je tak kultovní, že i když ji Pragma v roce 2003 vydala podruhé, tak (už zase) nejde nikde sehnat. Sám jsem si někdy v polovině 90.let, kdy Těžké časy vyšly poprvé, koupil pro jistotu hned tři exempláře. A hádejte, kolik mi jich v knihovně zůstalo dnes? *

Tuhle fotku můžete najít na zadní straně obálky českého vydání Všech řití světa:

Momentka byla zachycena v Bukowského kuchyni, při jednom z jeho mnoha domácích pivních dýchánků. Bukowski byl tehdy ještě světu neznámý spisovatel, jehož básně a povídky byly k mání pouze v undergroundovém tisku. Tato žena nepříliš vábného vzhledu našla společně se svou přítelkyní Bukowského číslo v telefonním seznamu. Zavolaly mu, a následovala typická otázka všech, kteří se s ním takhle spojili: "Jak je možné, že jste v seznamu?" Většina totiž nemohla ani uvěřit, že ten šílenec a ochlasta, jehož básně a povídky četli, opravdu existuje. Další otázkou obvykle bývalo "můžeme přijít?" Na to většinou odpovídal, že ano, pokud donesou pivo.

Největší hovadina, kterou jsem kdy slyšel o Bukowském, byla teorie jakéhosi pana Čajíčkáře z Čajovny. Ten perspektivní mladík blábolil něco o tom, že Bukowski vlastně vůbec nechlastal, že to byla jen taková básnická licence.

Já zase tvrdím, že každý, kdo někdy v životě pořádně přičuchnul k chlastu, pozná, zda Bukowski ví o čem píše. A jsem si jist, že on sám to věděl až moc dobře.

Až si od něj něco přečtete, možná vám pak ještě více poleze na nervy jedna "moc príma pohodová" kapela z Čech. Tihle kucí se ale počítám do encyklopedií nedostanou. A to přesto, že se nazvali po tom našem Hankovi.
Jejich produkce totiž představuje všechnu tu natuplou, vlezlou a připosraně maloměšťáckou průměrnost, které se pravý Chinaski štítil jako čert kříže.

Na závěr ještě veselá historka z dob, kdy se "Hank" začal pomalu ale jistě prosazovat, a která je zmíněna též v jeho nejvýznamější biografii "Charles Bukowski" od Howarda Sounese: U příležitosti vydání jeho nového románu ve Francii, byl Bukowski pozván do tamní celostátní televize, aby zde v přímém přenosu pobesedoval s jistou literární kritičkou. Náš anti-hrdina měl ale hroznou trému, že bude v televizi, a tak se předtím notně posiloval alkoholem. Přenos začal, a Bukowski se vpotácel do studia. Usadil se ke kulatému stolu, moderátor představil hosty, kritička provedla rozbor knihy, ale Bukowski nic nevnímal. Fascinovaně hleděl na její nohy, a když mu kritička položila nějakou intelektuální otázku, Bukowski zamumlal něco ve smyslu: "Pěkné nohy, kundo." Moderátor opilého hosta důrazně napomenul, ať se chová slušně, ale spisovatel na něj vytáhl nůž a začal mu s ním šermovat před obličejem se slovy "Chceš abych tě sejmul, debile?" Výtržník byl následně vyhozen ze studia. A to vše v přímem přenosu!

Během jediného dne byl celý náklad Bukowského knihy ve Francii vyprodán do posledního výtisku.

PS: * Správná odpověď na soutěžní otázku je 0 kusů.